Zasněžený Zlín a sladěný Olda
Do Zlína jezdím moc ráda. Zaprvé se vždycky vidím s Nis, ale zadruhé jsem si vybudovala celkově příjemný vztah k samotnému městu.
Tentokrát si mě k velkému překvapení pozval Olda. Proč jsem byla překvapená? Protože jsem dosud poznala jen pár opravdu kritických osobností, Olda patří mezi ně. Někdo měl zachytit můj vyjevený výraz, když jsem se dozvěděla, že by chtěl ode mě nafotit. "Olda? Ode mě?!"
Děkuju za tu příležitost. Už podle fotek můžete vidět, že jsme se bavili.
Tentokrát si mě k velkému překvapení pozval Olda. Proč jsem byla překvapená? Protože jsem dosud poznala jen pár opravdu kritických osobností, Olda patří mezi ně. Někdo měl zachytit můj vyjevený výraz, když jsem se dozvěděla, že by chtěl ode mě nafotit. "Olda? Ode mě?!"
Děkuju za tu příležitost. Už podle fotek můžete vidět, že jsme se bavili.
Nevěděla jsem, jestli to brát vážně, nebo se smát, když se rozhodl sladit s autobusovou zastávkou, ale ve výsledku to dopadlo dobře. Hlavně, když jsme si všimli, že plast i papír na popelnicích nese stejné barvy, to bylo po mně.
Doufám, že to nebylo naposledy, co jsem měla možnost nafotit herce. Tolik tváří (ale i oblečení), to se jen tak nevidí.
Doufám, že to nebylo naposledy, co jsem měla možnost nafotit herce. Tolik tváří (ale i oblečení), to se jen tak nevidí.
Vaše Sova
Žádné komentáře:
Okomentovat