Konečně Vám můžu představit jedny z nejdůležitějších lidí, které jsem tu potkala. Měla jsem to štěstí, že jsem se s nimi seznámila hned ze začátku a mohla tak vyrazit na dva úžasné výlety: jeden z nich je právě cesta po Slovinsku, prozkoumali jsme Maribor a Ptuj.
Kudrnatá Julia je výborná organizátorka, skvělá řidička, ale stejně tak drobná - a já se nemohla ubránit smíchu, když se sedačkou přirazila k volantu, aby viděla na cestu. Mluví na nás francouzskou angličtinou. Obě jsme měly ze začátku velký problém vyjádřit naše myšlenkové pochody, ale pobyt tady nás procvičil.
Nejlepší řečtí kamarádi, Danae a Giannis (čti Janis). Oba dva mě naučili dvě věci, které jsem tu říkala velmi často - Od Giannise mám nesmrtelnou větu: "Short hair don't care," kterou jsem měla v oblibě prohlašovat především v podnapilém stavu. A Danae na všechno roztomilé říká "kuču kuču", takže tím jsou pro mě oni dva.
No a Ines. Když jsem sem jela, věděla jsem, že nemám problém seznamovat se s lidmi. Ale nečekala jsem, že bych tu mohla potkat opravdovou kamarádku. A Ines je jedna z nich. Byla tu jen do konce dubna, což jsme obě dvě obrečely jak želvy. Ale stačila jedna společná akce a už jsme věděly - my tu budeme jedna pro druhou.
Co se samotného výletu týče, plány jsem vždy nechávala druhým, v tomto případě se toho chopila Julia.
Kudrnatá Julia je výborná organizátorka, skvělá řidička, ale stejně tak drobná - a já se nemohla ubránit smíchu, když se sedačkou přirazila k volantu, aby viděla na cestu. Mluví na nás francouzskou angličtinou. Obě jsme měly ze začátku velký problém vyjádřit naše myšlenkové pochody, ale pobyt tady nás procvičil.
Nejlepší řečtí kamarádi, Danae a Giannis (čti Janis). Oba dva mě naučili dvě věci, které jsem tu říkala velmi často - Od Giannise mám nesmrtelnou větu: "Short hair don't care," kterou jsem měla v oblibě prohlašovat především v podnapilém stavu. A Danae na všechno roztomilé říká "kuču kuču", takže tím jsou pro mě oni dva.
No a Ines. Když jsem sem jela, věděla jsem, že nemám problém seznamovat se s lidmi. Ale nečekala jsem, že bych tu mohla potkat opravdovou kamarádku. A Ines je jedna z nich. Byla tu jen do konce dubna, což jsme obě dvě obrečely jak želvy. Ale stačila jedna společná akce a už jsme věděly - my tu budeme jedna pro druhou.
Co se samotného výletu týče, plány jsem vždy nechávala druhým, v tomto případě se toho chopila Julia.
Jsem jí vděčná, že si na mě vzpomněla a nabrali mě k sobě do auta. Kravina ale byla, když si za Julii sedla další drobná postava Danae a my s Ines s nejdelšíma nohama seděly za sebou... Giannis se s radostí chopil prostředního místa a já byla šťastná, že poprvé v životě to nemusím být já.
Maribor. Co na to říct? Přijeli jsme pozdě, takže koštování vína bylo pasé. Omrkli jsme místa, které nám nabízela mapa jako zajímavé. Dopadlo to tak, že jsme po obědě a menší procházce zůstali stát u vody, hleděli na sebe - co teď? S Ines jsme vtrhli do místní vinotéky, nakoupily vína a aspoň něco nám udělalo radost, flašky jsme si nesly hrdě jako děti.
Ale Ptuj. Předem jsme věděli, že jde o malé městečko, proto jsme neměli žádná velká očekávání. A mě to nadchlo. Uličky liduprázdné, posezení příjemné, ale ten západ slunce. Myslím, že ho můžu s radostí zařadit mezi ty nejsilnější a nejhezčí, které jsem viděla a mohla nafotit. Teď se kochám, ale předtím jsem nadávala jak čert, protože jsem pokaždé schovala foťák, abych se znovu otočila a zjistila, že jsou barvy zase jiné a chci to prostě zaznamenat.
Na cestu zpátky jsme si zpívali s Muse a překvapivě Danae neusnula, kterou stačí jen posadit do auta, a je jak mimčo v kočárku.
Maribor. Co na to říct? Přijeli jsme pozdě, takže koštování vína bylo pasé. Omrkli jsme místa, které nám nabízela mapa jako zajímavé. Dopadlo to tak, že jsme po obědě a menší procházce zůstali stát u vody, hleděli na sebe - co teď? S Ines jsme vtrhli do místní vinotéky, nakoupily vína a aspoň něco nám udělalo radost, flašky jsme si nesly hrdě jako děti.
Ale Ptuj. Předem jsme věděli, že jde o malé městečko, proto jsme neměli žádná velká očekávání. A mě to nadchlo. Uličky liduprázdné, posezení příjemné, ale ten západ slunce. Myslím, že ho můžu s radostí zařadit mezi ty nejsilnější a nejhezčí, které jsem viděla a mohla nafotit. Teď se kochám, ale předtím jsem nadávala jak čert, protože jsem pokaždé schovala foťák, abych se znovu otočila a zjistila, že jsou barvy zase jiné a chci to prostě zaznamenat.
Na cestu zpátky jsme si zpívali s Muse a překvapivě Danae neusnula, kterou stačí jen posadit do auta, a je jak mimčo v kočárku.
Vaše Sova
Téda, Erasmácký život máš v plném proudu. Užívej. Budeš pak na všechno určitě dlouho vzpomínat jak já. Koukám, že tam jsou pěkný číči. My se do Slovinska taky chystáme, někdy v červnu. Chtěli bychom jet až k moři a taky máme v plánu nějaký trek po horách. :-)
OdpovědětVymazatTak v tom případě je Slovinsko opravdu ideální země pro obojí, snad se ti tu bude líbit tak jako mně. :)
VymazatParádní fotky a jistě i skvělá parta! Trochu mi teď ten univerzitní život chybí. :)
OdpovědětVymazat