5/05/2019

DOMINIK A RODIČOVÉ

Prchání před západem slunce, které stejně nebylo vidět













Krása zabývat se zasněženýma fotkama v květnu. Ale přišla ke mně dnes jedna zpráva, že někde opravdu zaprášilo, takže to není úplně od věci. O změnách počasí se dočtete všude okolo, já s tím depčit nehodlám, spíš se tak nějak vnitřně smiřuju.

Terce s Peťou se narodil malý Domča, jsem ráda, že jsem se díky tomu stala tetou / kamarádkou. Už teď víme, že já budu ta, která s ním bude dračit, a rodiče mi potom budou nadávat, že ho nemůžou uklidnit. To je má věčná práce s dětmi - rozvířit je, ale pak už nemám sílu na to je srovnat zpátky do latě - rodičové, prosím, předávám zpět.
Vím, že jsem odjela jen na chvíli a už se blíží doba, kdy se budu vracet zpátky. Uteklo to, počítala jsem s tím, žádné překvapení. Jen u dětí mě mrzí, že jsem daleko a nemůžu sledovat jejich vývoj, protože tam se děje každým týdnem i dnem něco nového.

Až se vrátím, čeká mě překvapení, jak se za tak krátkou chvíli změnil. Děkuju Terce, že nezapomíná, a občas mi pošle nějakou fotku a informaci, co je nového. Těším se na léto, až vyběhneme ven a malý bude mít větší volnost, protože přece jen, se sněhem a s kočárkem je to složitější.

Vaše Sova

Žádné komentáře:

Okomentovat