3/08/2019

DOMY (2)

A mé ještě krátkovlasejší já.





Když jsem kdysi dávno shodila dlouhé vlasy nad ramena, byl to pro některé šok, pro mě samotnou před zrcadlem taky. Kamarádka tehdy řekla: "Hlavně mi nenadávej, tys to chtěla." Připadala jsem si jako opelichané kuře, ale bylo to jen tím, že jsem měla vlasy pořád trochu mokré. Teď na ty krátké nedám dopustit.

Na těchto fotkách jsem se nechala ostříhat znovu. Bylo to potřeba zejména po létě. Chtěla jsem ostříhat jen kousek, konečky. Nebyl to zas takový kousek a toho (do háje už opravdu) půl roku zpátky jsem měla nejkratší vlasy v životě (pokud nepočítám dětské chmýří na hlavě).
Vytáhla jsem Domču (tu vílu z léta ♥), protože jsem chtěla nafotit i sebe. Což se povedlo, a jí děkuji za asistenci ♥. Pamatuju se, že jsem se moc necítila, ale ten šok mohl trvat den, max dva - pak už jsem byla spokojená a aspoň vím i do budoucna, že se nemusím bát ještě kratší délky.

Ale co si budem, šťastná jsem až v momentě, kdy vlasy nacpu do gumičky. Máte to taky tak, že se s rozpuštěnýma vlasama nedokážete soustředit?

Vaše Sova

Žádné komentáře:

Okomentovat