NEMOC

Když tělo vyžaduje pauzu; Čas odpočívat; Čas přemýšlet; Čas plnit odkládané povinnosti

Klikni na obrázek, pokud ho chceš vidět celý.

Dejme tomu, že já su ten případ, na kterého když skočí nemoc, pauzu si dám ráda s tím, že se mám alespoň na co vymluvit: "Su nemocná, nemůžu... musím ležet..." Snažím se teda odpočívat, namlouvám si, že zaslouženě a pak to dojde. Přemýšlím.

Co si budem, nejsu ten typ člověka, který si rekapituluje, co všechno zvládl, že je dobře, že teď odpočívá a nabírá síly na další činnosti. Já jsem ten typ, co se utápí v hororových představách, co přinese budoucnost, co všechno se může stát špatně a dolehne na mě odporná tíseň.

To má asi dopad i na to, že už potřetí mažu rozepsané odstavce a kašlu na zbytek, protože nejsem schopná napsat nic rozumnějšího. Ne, depresi nemám, nemoc odeznívá a zítra zase razím do školy, je čas normálně fungovat. Jen mozek je tak vymydlený, že nezvládá pracovat tak, jak bych si přála.

A to si teď tak říkám, že někdy lepší nepsat nic, než psat včas, ale takové blbosti. Texty mi teď moc nejdou, ale fotky snad ano. Stále můžete sledovat instagram a 500px. Přeji hezký týden s 29. únorem.

Vaše Sova