1/24/2016

ÚVODNÍK

Shrnutí stačí, je čas se o mně trošku rozepsat; Proč jsem vlastně tento blog založila?; Mám jistotu, kam bude směřovat?

Abych se představila trochu líp, než ve článku To su, začnu tím, že se jmenuju Veronika Hanáková, a někteří si mě ještě můžete pamatovat jako Rony. Dva z vás mě tak oslovili i tady. Moc to potěší, když vím, že jste na mě nezapomněli. Vždycky jsem ráda psala, kreslila, fotila, četla, trávila čas na procházkách s přáteli, tancovala s nimi po večerech. Studuju a beru to jako zpestření života a naučení se něčeho nového. Neberu to jako smysl života, že by mě to mělo připravit na budoucnot, ale žiju momentem. Možná, že potom spadnu na hubu, ale ve zvedání ze země už mám jistou praxi. Nejsem typ člověka, který se nechá uchlácholit myšlenkou, že bude mít titul, později domeček, rodinu. Myslím na to, že nic není tak, jak si naplánuju, a prostě teď su. Tady sedím s nohama nahoře místo učení se na zkoušku a píšu článek.

Naznačila jsem, že tento blog není můj první. Dokonce je už čtvrtý. První byl o tajemných bytostech, kopírovala jsem obrázky ze všech možných stránek, později jsem objevovala, co je to autorství a chtěla být svá. Blog.cz mě přestal bavit, protože se objevil blogger, přešla tam kamarádka, přešla jsem "tam" taky. A tady su. Nejdřív jsem pokračovala stejně jako na první doméně, potom jsem se neposunovala dál a vytvořila blog nový. Přestože jsem s ním byla spokojená nejvíc ze všech ostatních stránek, nedával mi už to, co ty před ním.

Maturovala jsem, udály se mi menší změny v životě (v hlavě) a přestala jsem psat úplně. Najednou jsem nevěděla o čem a přes rok se sem nevrátila.

V té pauze od psaní jsem si však splnila sen. Od konce základní školy, kdy jsem objevila, co je to fotit (s tím, že kamarádky měly nové profilovky na facebooku a střídají je ode mě dodnes...), jsem zatoužila


po zrcadlovce. Když už jsem ale měla brigádu, utrácela jsem spíš za dovolenou a potřebnější věci, nezbylo mi nikdy dost peněz. Teď, co byly letní prázdniny, jsem se naštvala a řekla si, že už si na ni konečně vydělám a je mi jedno, že budu bez peněz. A tak teď suším hubu. Ale mám ji. Canon EOS 700D.

Teď je to nějaký ten týden, co mi v hlavě běhaly myšlenky o novém blogu, o jeho podobě, náplni. Jednoduchý, plný textu - takže jen pro silné žaludky, co zvládnou nálož v podobě mých keců. Proto ty odkazy na fotky, instagram... Tentokrát nechcu míchat několik mých zájmů dohromady, ale jen je nenápadně propojovat a navzájem podporovat.

Je to začátek, proto zatím nepíšu úvahy o ničem konkrétním, jen zatím uvádím, o co tu půjde. Budu ráda za každé nápady na téma, o kterém bych mohla psát (ale zatím toho mám v hlavě až až), co by vás zajímalo. Dlouho jsem chtěla začít znovu psát, ale už si nenamlouvám, že je to to pravé ořechové, že u toho vydržím, protože to přece nevíme nikdy.

Články budou vycházet každou nedělu, takže Pod křidýlkem sovy by se dalo nazvat takovým chabým týdeníkem. A já se těším na vaše komentáře, na vaše články, protože už mi opravdu chyběly a "uvidíme" se zase příští týden.

PS. Předem se omlouvám za některé moje výrazy, ale buď bych psala až moc spisovně a nebo bych komolila skoro všechno, takže jsem zvolila zlatou střední cestu.


Vaše Sova


5 komentářů:

  1. Tleskám ti, že jsi se dokopala ke koupi zrcadlovky. Já ty peníze už 3 roky utratím za něco jinýho a můj starý foťáček už pomalu, ale jistě umírá..:D
    Doufám, že mám dostatečně silný žaludek a tvé články zvládnu. :) Těším se.

    ChicByJane.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  2. zrkadlovku závidím! tiež som si radšej naordinovala článok ako sa učiť na skúšku ....a teším sa na fotografie a články :)

    OdpovědětVymazat
  3. Taky žiji okamžikem... to je to podstatné, co máme v životě. Na fotky se těším.

    OdpovědětVymazat
  4. To je dobrý určit si den, kdy budeš psát blog. Slyšela jsem, že tak to dělá hodně spisovatelů, že si určí čas na psaní. To já píšu jen když mám čas a náladu.

    OdpovědětVymazat