Návrat do divokého března. Spala jsem něco okolo 3-4 hodin, překvapeně na mě zírali, že jsem opravdu vstala a čekala na ně na zastávce. To už víte, vyprávěla jsem o tom v článku o cestě k Plitvickým jezerům.
Do druhého dne jsme se vyspali dorůžova a rozhodli se prozkoumat samotný Záhřeb. Zavolala jsem Mariji, se kterou jsem se seznámila v zimním semestru - opět díky Erasmu. Než jsem jela, dokopala jsem se do kurzů anglické konverzace, které jsem sice nenáviděla, proklínala (a nevím co ještě), ale díky nim jsem taky poznala nové lidi z cizích zemí. Marija v Záhřebu žije a stala se tak naší průvodkyní. A to jsem jí dala vědět jen tak náhodou, jestli nemá čas, že tam zrovna jsem. A olé.
Doporučila nám Museum of Broken Relationships. Odcházeli jsme rozčarovaní, někteří i se slzama v očích. Já s nima zápasila hned několikrát. Každý obyčejný i neobyčejný předmět u sebe nesl kartu s příběhem - lidé jednoduše předali věci do muzea s tím, aby ukázali sílu vztahů (ať už mileneckých nebo rodinných) dalším.
Do druhého dne jsme se vyspali dorůžova a rozhodli se prozkoumat samotný Záhřeb. Zavolala jsem Mariji, se kterou jsem se seznámila v zimním semestru - opět díky Erasmu. Než jsem jela, dokopala jsem se do kurzů anglické konverzace, které jsem sice nenáviděla, proklínala (a nevím co ještě), ale díky nim jsem taky poznala nové lidi z cizích zemí. Marija v Záhřebu žije a stala se tak naší průvodkyní. A to jsem jí dala vědět jen tak náhodou, jestli nemá čas, že tam zrovna jsem. A olé.
Doporučila nám Museum of Broken Relationships. Odcházeli jsme rozčarovaní, někteří i se slzama v očích. Já s nima zápasila hned několikrát. Každý obyčejný i neobyčejný předmět u sebe nesl kartu s příběhem - lidé jednoduše předali věci do muzea s tím, aby ukázali sílu vztahů (ať už mileneckých nebo rodinných) dalším.
Den se protáhl v dlouhou noc. A když jsme zrovna s Ines přiopilé vyžíraly ledničku, Marija si začala balit jointa na balkoně a ptala se nás, jestli se nepřidáme. Když jsem si k ní přisedla, s úsměvem jsem se dívala do brzkého rána, jak se celý víkend krásně vydařil a jak se těším na dlouhý spánek - dokud mě Ines nezarazila, že se do 10 musíme vystěhovat, protože majitel potřebuje ubytovat nové lidi. Takže jsem znovu spala asi 3 hodiny.
Neděle už pro mě byla více méně plazící se den. Znovu jsme si prošli město a na závěr se usadili u jezera Jarun. Všichni se jednoznačně shodli na tom, že Lublaň je prostě Lublaň, a najednou jsme o ní mluvili jako o našem domově, kam jsme se po celém víkendu vraceli. Spokojení, unavení. A já to završila tím, že jsem v autě podřimovala, dokud mi nezačala hrát oblíbená písnička, já nevyskočila a nezačala na ostatní mluvit česky. Ty zmatené pohledy Francouzky, Řekyně a Němky nezapomenu. Když jsem usoudila, že mám po zbytek večera opravdu problém do angličtiny přepnout, dlouhý spánek byl jasnou volbou.
Neděle už pro mě byla více méně plazící se den. Znovu jsme si prošli město a na závěr se usadili u jezera Jarun. Všichni se jednoznačně shodli na tom, že Lublaň je prostě Lublaň, a najednou jsme o ní mluvili jako o našem domově, kam jsme se po celém víkendu vraceli. Spokojení, unavení. A já to završila tím, že jsem v autě podřimovala, dokud mi nezačala hrát oblíbená písnička, já nevyskočila a nezačala na ostatní mluvit česky. Ty zmatené pohledy Francouzky, Řekyně a Němky nezapomenu. Když jsem usoudila, že mám po zbytek večera opravdu problém do angličtiny přepnout, dlouhý spánek byl jasnou volbou.
Vaše Sova
To muzeum zní dost hrůzně. Nevím, jestli bych našla odvahu tam zajít.
OdpovědětVymazatNádherné fotky, nádherné mesto :)
OdpovědětVymazatKrásné fotky, líbí se mi, jaké emoce z nich sálají.
OdpovědětVymazatDo Záhřebu bych se chtěla podívat. Celkově mě Chorvatsko dost láká, ale vždycky se najde něco jiného kam jedem. Hlavně mi přijde, že v poslední době je Chorvatsko fakt drahé. A s tím přepínám do angličtiny to úplně chápu. Já když jsem unavená, tak nejsem schopná se vyjadřovat ani v češtině, ani v angličtině a motám všechno dohromady.
OdpovědětVymazat